Československý trh zaplavily stovky elektrických vysokozdvižných vozíků maďarské firmy Balcancar. S jedním z nich jsme se mohli setkat v úspěšném televizním seriálu „Rozpaky kuchaře Svatopluka“, v dílu nazvaném příznačně – „Zatáčka“. Vozíky se pak začaly vyrábět i v Československu a dnes se tito nepostradatelní pomocníci rodí v západočeském městě Ostrov u Stříbra, ve firmě Kion. Vozíky se dodávají nejen na náš trh, ale putují i na export. A to nejen do evropských zemí, ale i do Asie a na americký kontinent.
Zakázky jsou individuální
Vysokozdvižný vozík slouží především ve skladech zboží a v průmyslových podnicích při výrobě. Používají jej i lesníci a zemědělci. Každý kus se vyrábí na přání, podle specifických požadavků zákazníka – ten si musí svůj vybraný model doslova sestavit z mnoha variant. Na výběr jsou tři stožáry pro zvedání palet, vozíky mohou být různě dlouhé a výkonné, jen sedaček pro řidiče existuje 14 typů. Zákazník se také rozmýšlí, jak bude mít vozík vyřešenu elektronickou podporu, včetně kamerového systému.
Týdenní výrobní cyklus
Základ konstrukce vozíku tvoří ocelové tvarované nosníky (profil písmene U), které se obrábí na speciálních CNC strojích a svařují se v ochranné atmosféře. Dokonalé opracování a svár zajistí robotika, někde však musí zasáhnout lidská ruka. Díly se pak tryskají a lakují za přísných bezpečnostních podmínek, aby nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců a rovněž samotná výroba. Lakované díly se následně v peci suší a vypalují a na řadu konečně přichází závěrečná montáž. Nejprve se spojuje kabina s podvozkem a pak se kompletuje samotný vozík s pracovní částí – se stožárem.
Elektrických vysokozdvižných vozíků se ve firmě Kion rodí každoročně zhruba čtyři až pět tisíc kusů, denní průměr je přibližně 24 kusů. Vozík dokáže jet maximální rychlostí 14 km/h, ale z hlediska bezpečnosti při jízdě s nákladem a v omezeném prostoru se ani taková rychlost nedoporučuje.
